Dne 24. ledna si připomínáme 95. výročí od úmrtí Josefa Chaloupky, básníka, učitele, redaktora a hluboce cítícího člověka. Nedožil se ani 32 let a jako by chtěl svým krátkým životem následovat svého přítele, Jiřího Wolkera – zanechat nesmazatelnou stopu a odejít.
Josef Chaloupka se narodil do nelehké doby přelomu 19. a 20. století, dospíval v době první světové války a také se z ní vrátil se zraněním. Mnohdy idylicky popisované období první republiky ve filmech pro pamětníky však Josef Chaloupka zřejmě zrovna idylicky neprožíval. Jeho melodické verše tíhnou k baladičnosti i k zachycování tragických osudů. Hluboce jej ovlivňovala úmrtí jeho přátel, nebyl lhostejný ani k utrpení druhých. Zřejmě jej hluboce zasáhl smutný osud válečných veteránů, kteří přišli ve válce o zrak a vodící se v zástupech po ulicích města Brna žebrali. Snad pod vlivem tohoto obrazu života se rozhodl věnovat svůj dům na dnešní Chaloupkově ulici nevidomým, aby v něm nacházeli pomoc a tolik potřebné pracovní uplatnění.
Dnes v místech stařičkého domu stojí moderní bezbariérový velký dům, který nese jeho jméno, Dům služeb pro nevidomé Josefa Chaloupky, který byl vystavěn v letech 2018 – 2020.
Před dvěma lety jsme si připomínali 125 let od narození Josefa Chaloupky. Uspořádali jsme komorní komponovaný recitál jeho básní s promítáním divadelního záznamu Poslední melodie ze zapomenutého domu o životě Josefa Chaloupky. Jedná se o autorský projekt studentského divadelního souboru Dramatická jelita, který působí při Cyrilometodějském gymnáziu a střední odborné škole pedagogické v Brně.
V roce 25. výročí založení naší společnosti, která se o vybudování nového domu na Chaloupkově ulici zasadila, si toto výročí ještě připomeneme.
